TAMAR PAIKES (IL)
Vzhůru nohama / Upside Down, 2010

Video, 12 min
Se svolením autorů / courtesy the artists

V Izraeli jsou oběti války a teroristických útoků stavěny na roveň světcům. Během Dne vzpomínání se na dvě minuty rozezní siréna a všichni nehnutě stojí, aby uctili památku padlých vojáků a obětí terorismu. Chování těch, kteří se nepřipojí, je považováno za neuctivé vůči národnímu zájmu. Tamar Paikes zorganizovala skupinu lidí, kteří během této doby stáli na hlavě na hranici mezi Východním a Západním Jeruzalémem. „Jako někdo, kdo ztratil otce a staršího bratra ve válce, a dalšího bratra a sestru z jiných příčin, jsem měla pocit, že všechny smrti jsou stejné. Možná je na čase otevřít exkluzivní klub rodin, které někoho ztratily ve válce, a proměnit ho v klub pro všechny, kdo truchlí. Vzpomínat na ty, kteří zemřeli stářím, předčasně, ve válce, na nemoc, při nehodě, na ty, kteří uhořeli, na muže a ženy, Araby a Židy.”

In Israel, victims of war and terrorist attacks are sanctified. On the Israeli Memorial Day at the sound of the two-minute siren, everyone is commenced to stand still in commemoration of the fallen soldiers and victims of terrorism. Those who do not comply are considered disrespectful to the national cause. Tamar Paikes organized a group of people stood on their heads on the seam line between East and West Jerusalem. “As someone who had lost her father and older brother to wars and another brother and sister to other causes, I felt all deaths are the same. Perhaps it is time to open up the exclusive club of war-bereaved families and turn it into a club for all who are in mourning. To remember all those who died of old age and those who died prematurely, those who died in war, and those who died because of disease, those who died in an accident and those who died in fire, men and women, Arabs and Jews.”